1. Lokalita a situační plán
Když si člověk s průměrnou dávkou představivosti prohlédne určitý prostor nebo prostranství, určené k nějakému záměru, v hlavě mu začne vyvstávat spousta různých nápadů, z nichž některé jsou leckdy i použitelné a dají se realizovat. Ne tak ale všechny. Některé nápady se opírají jen o vizuální vjem dané plochy a nikoliv o její praktické či estetické využití. V případě zakládání zahrady se musí důsledně promyslet všechny detaily, týkající se jejího užitkového, okrasného i rekreačního řešení. Je zapotřebí vzít v úvahu to, jaké podmínky k pěstování je nutné poskytnout rostlinstvu, kde zřídit jezírko, kde pískoviště a zázemí pro každodenní vyžití dětí, kam umístit posezení k relaxaci, které místo je vhodné pro gril nebo ohniště, nebo kde zřídit výběh pro domácí zvířectvo. Je prostě nutné zvážit všechny důležité aspekty. Když se jedná o založení nové zahrady (eventuálně o reorganizaci té původní) je zkrátka důležité mít dobře promyšlený plán. A to nejen v hlavě, ale skutečný na papíře, byť jen laicky nakreslený. A abyste mohli vše rozmístit dokonale, musíte předem něco vědět o zelenině, květinách, keřích i stromech, které máte v úmyslu pěstovat, o zvířatech, které chcete na zahradě chovat.
Z každého pozemku se dá vytvořit pěkná a funkční zahrada – a to není řeč o činnosti zahradního architekta, ale o zahrádkáři, který má potřebu kultivovat půdu, stavět ploty a ohrádky, pěstovat stromy a sklízet ovoce – zkrátka o tom, kdo chce trávit v zahradě čas od jara do zimy, přiložit v ní pořádně ruku k dílu a mít z ní prospěch užitný – úroda, estetický – když ho zalije ten slastný pocit při pohledu na své dobře odvedené dílo a pochvaly sousedů, relaxační – opalování, grilování, koupání, hra s dětmi, a také prospěch zdravotní – neboť na zahradě jde o důležitý pohyb na čerstvém vzduchu, který dnešní člověk dost často zanedbává.
A jak tedy na to? Všechno záleží na vás a životním stylu vaší rodiny. Rodina s více dětmi bude jistě preferovat velké travnaté plochy, aby si děti měly kde hrát a sportovat a kde jim rodiče budou moci zřídit pěkné dětské hřiště; ten, kdo má rád bylinky, založí skalky a bylinkové záhonky; někdo jiný chce mít zahradu převážně užitkovou a sklízet plodiny od jara do podzimu. Někdo si – podle toho jak je situován jeho dům a celý pozemek – vytvoří před domem předzahrádku s pestrou skladbou rostlin, která je vystavena na odiv kolemjdoucím a hlavní zahrada, jak užitková, tak okrasná a rekreační je umístěna za domem. To všechno berte v potaz při plánování své zahrady. Dobře navržená a udržovaná zahrada vytvoří, mimo jiné, hodnotný doplněk k vašemu domu.
V nemalé míře bude mít na návrh a realizaci zahrady vliv lokalita, tedy to, zda žijete ve velkoměstě, či na venkově. Uzavřené městské zahrady bývají jednak menší a druhou jejich nevýhodou je celoroční nedostatek světla – za prvé mívají majitelé své domy a zahrádky ohrazeny vyššími zděnými „ploty“ a za druhé zastínění způsobují i okolní budovy, které jsou ve městě mnohem vyšší než na venkově a stojí poměrně blízko sebe. Pak jsou tu předměstské zahrady u nových moderních domů, do nichž se rodiny většinou stěhují z centra, jakmile se začne rozrůstat jejich potomstvo. Předměstské zahrady už bývají větší, už se do nich – kromě květin a okrasných dřevin – zařazují i zeleninové záhony, a podobně. Nejrozsáhlejší bývají venkovské zahrady, kde si rodiny často pěstují tolik zeleniny, že jsou v následné konzumaci tohoto sortimentu soběstačné. Součástí venkovských zahrad bývají dvorky a nádvoří, ohraničené plochy pro zvířectvo a drůbež, sady, hnojiště, případně smetiště, kůlny, přístavky, stodola a garáž, aj.
Ale volbou lokality vaše úvahy nekončí. Vše musíte také přizpůsobit tomu, jak je pozemek situován – zda bude mít dostatek slunečního svitu, anebo jestli je obrácen k severu. Založit zahradu na severní straně není příliš šťastná volba. Pokud nemáte jinou možnost, zkuste od severu vysázet vyšší živý plot (túje, rychle rostoucí habr, apod.), který by přece jenom vaše rostliny, ale i část zahrady k rekreaci, trochu chránil.
My se v našem povídání zaměříme spíš na rozlehlejší venkovské a předměstské zahrady v oblasti našeho mírného klimatického pásma, otevřené k jižní, JV nebo JZ straně a částečně kryté budovami od severu. Taková zahrada má stoprocentní využití a komu se ji podaří takto založit, bude z ní mít radost a užitek po celý rok. Dostatek světla a tepla pro rostliny (avšak s větší nutností zalévání, neboť v létě hrozí na jižní straně velký polední žár), ochrana od severních větrů, poměrně rychlý ohřev vody v bazénu, plody dozrávají až do pozdního léta a podzimu, neboť k tomu mají ideální podmínky.
Kdybyste měli zahradu pod kopcem, tedy v údolí, bude se vám do ní z kopce valit studený vzduch – jde o tzv. mrazovou kapsu neboli inverzní údolí a mráz či chlad tam bude do té doby, dokud ho nerozptýlí slunce. Poznámka: v takovéto oblasti často zmrznou květy časně kvetoucích ovocných stromů (nejčastěji broskvoně a meruňky).
