1. Lokalita a situační plán

Když si člověk s průměrnou dávkou představivosti prohlédne určitý prostor nebo prostranství, určené k nějakému záměru, v hlavě mu začne vyvstávat spousta různých nápadů, z nichž některé jsou leckdy i použitelné a dají se realizovat. Ne tak ale všechny. Některé nápady se opírají jen o vizuální vjem dané plochy a nikoliv o její praktické či estetické využití. V případě zakládání zahrady se musí důsledně promyslet všechny detaily, týkající se jejího užitkového, okrasného i rekreačního řešení. Je zapotřebí vzít v úvahu to, jaké podmínky k pěstování je nutné poskytnout rostlinstvu, kde zřídit jezírko, kde pískoviště a zázemí pro každodenní vyžití dětí, kam umístit posezení k relaxaci, které místo je vhodné pro gril nebo ohniště, nebo kde zřídit výběh pro domácí zvířectvo. Je prostě nutné zvážit všechny důležité aspekty. Když se jedná o založení nové zahrady (eventuálně o reorganizaci té původní) je zkrátka důležité mít dobře promyšlený plán. A to nejen v hlavě, ale skutečný na papíře, byť jen laicky nakreslený. A abyste mohli vše rozmístit dokonale, musíte předem něco vědět o zelenině, květinách, keřích i stromech, které máte v úmyslu pěstovat, o zvířatech, které chcete na zahradě chovat.

Z každého pozemku se dá vytvořit pěkná a funkční zahrada – a to není řeč o činnosti zahradního architekta, ale o zahrádkáři, který má potřebu kultivovat půdu, stavět ploty a ohrádky, pěstovat stromy a sklízet ovoce – zkrátka o tom, kdo chce trávit v zahradě čas od jara do zimy, přiložit v ní pořádně ruku k dílu a mít z ní prospěch užitný – úroda, estetický – když ho zalije ten slastný pocit při pohledu na své dobře odvedené dílo a pochvaly sousedů, relaxační – opalování, grilování, koupání, hra s dětmi, a také prospěch zdravotní – neboť na zahradě jde o důležitý pohyb na čerstvém vzduchu, který dnešní člověk dost často zanedbává.

A jak tedy na to? Všechno záleží na vás a životním stylu vaší rodiny. Rodina s více dětmi bude jistě preferovat velké travnaté plochy, aby si děti měly kde hrát a sportovat a kde jim rodiče budou moci zřídit pěkné dětské hřiště; ten, kdo má rád bylinky, založí skalky a bylinkové záhonky; někdo jiný chce mít zahradu převážně užitkovou a sklízet plodiny od jara do podzimu. Někdo si – podle toho jak je situován jeho dům a celý pozemek – vytvoří před domem předzahrádku s pestrou skladbou rostlin, která je vystavena na odiv kolemjdoucím a hlavní zahrada, jak užitková, tak okrasná a rekreační je umístěna za domem. To všechno berte v potaz při plánování své zahrady. Dobře navržená a udržovaná zahrada vytvoří, mimo jiné, hodnotný doplněk k vašemu domu.

V nemalé míře bude mít na návrh a realizaci zahrady vliv lokalita, tedy to, zda žijete ve velkoměstě, či na venkově. Uzavřené městské zahrady bývají jednak menší a druhou jejich nevýhodou je celoroční nedostatek světla – za prvé mívají majitelé své domy a zahrádky ohrazeny vyššími zděnými „ploty“ a za druhé zastínění způsobují i okolní budovy, které jsou ve městě mnohem vyšší než na venkově a stojí poměrně blízko sebe. Pak jsou tu předměstské zahrady u nových moderních domů, do nichž se rodiny většinou stěhují z centra, jakmile se začne rozrůstat jejich potomstvo. Předměstské zahrady už bývají větší, už se do nich – kromě květin a okrasných dřevin – zařazují i zeleninové záhony, a podobně. Nejrozsáhlejší bývají venkovské zahrady, kde si rodiny často pěstují tolik zeleniny, že jsou v následné konzumaci tohoto sortimentu soběstačné. Součástí venkovských zahrad bývají dvorky a nádvoří, ohraničené plochy pro zvířectvo a drůbež, sady, hnojiště, případně smetiště, kůlny, přístavky, stodola a garáž, aj.   

Ale volbou lokality vaše úvahy nekončí. Vše musíte také přizpůsobit tomu, jak je pozemek situován – zda bude mít dostatek slunečního svitu, anebo jestli je obrácen k severu. Založit zahradu na severní straně není příliš šťastná volba. Pokud nemáte jinou možnost, zkuste od severu vysázet vyšší živý plot (túje, rychle rostoucí habr, apod.), který by přece jenom vaše rostliny, ale i část zahrady k rekreaci, trochu chránil.

My se v našem povídání zaměříme spíš na rozlehlejší venkovské a předměstské zahrady v oblasti našeho mírného klimatického pásma, otevřené k jižní, JV nebo JZ straně a částečně kryté budovami od severu. Taková zahrada má stoprocentní využití a komu se ji podaří takto založit, bude z ní mít radost a užitek po celý rok. Dostatek světla a tepla pro rostliny (avšak s větší nutností zalévání, neboť v létě hrozí na jižní straně velký polední žár), ochrana od severních větrů, poměrně rychlý ohřev vody v bazénu, plody dozrávají až do pozdního léta a podzimu, neboť k tomu mají ideální podmínky.

Kdybyste měli zahradu pod kopcem, tedy v údolí, bude se vám do ní z kopce valit studený vzduch – jde o tzv. mrazovou kapsu neboli inverzní údolí a mráz či chlad tam bude do té doby, dokud ho nerozptýlí slunce. Poznámka: v takovéto oblasti často zmrznou květy časně kvetoucích ovocných stromů (nejčastěji broskvoně a meruňky).

Pojďme se blíže podívat na další možnosti oplocení pozemku či zahrady:

• jsou oblíbené, protože jsou velké (ale přitom nejsou těžké) a plot z nich rychle přibývá. Při výstavbě oplocení se postupuje obdobně jako při stavbě zdi – plotové tvárnice však mají průzory a jsou zdobné, čímž esteticky doplňují vaše obydlí. Dobrou volbou je i kombinace betonu s jinými prvky, například betonová podezdívka se širokými betonovými sloupky, a to vše doplněné dřevěnými prkny v horizontálním či vertikálním směru.
• nejčastěji používanými druhy kamene jsou andezit, žula nebo pískovec; někdy se používá i břidlice, ale z té je stavba obzvláště pracná. Oplocení z kamene patří k těm nejhezčím, ale jeho výstavba je náročná jak finančně, tak i časově. Poskládat vhodně kameny různých tvarů a velikostí vyžaduje notnou dávku trpělivosti a dostatek času. Na druhé straně po celá desetiletí se už nemusíte o plot starat. Někdo volí zděný plot a kamenem ho jenom obkládá, což může pěkně doplnit stejně obloženou podezdívku domu. K obkladu můžete použít pískovec či vápenec a nakonec i tu břidlici. Ke kamennému oplocení počítáme i již dříve zmíněné gabiony.
•  jsou jemnější a mají otvory. Lícové cihly se vyznačují velkou odolností vůči povětrnostním vlivům, jsou ekologické a mrazuvzdorné a mají dlouhou životnost. Podle doby vypalování mají i různě barevné odstíny.
• kovaná plotová pole mohou být ornamentální či jednoduchá, záleží jen na vašem vkusu. Každopádně jde o velmi stabilní oplocení. Ve stejném stylu můžete zvolit branku i vjezdovou posuvnou bránu, kryt na studnu a další podobné kovové doplňky jak na zahradě, tak přímo u domu. Kované ploty mají žárové zinkování, anebo aplikovanou práškovou barvu a díky tomu mají vysokou odolnost, dlouhou životnost a nevyžadují údržbu. Pohybují se však ve vyšších cenových relacích a nejčastěji je vídáme u luxusních vil a domů. Kovová plotová pole se zpravidla umísťují na zděné podezdívky. Mezi kovové ploty patří i ty z prolamovaného hliníkového plechu. Velmi dobře chrání soukromí majitelů pozemků, jsou bezpečné a bezúdržbové. Jediné co jim lze vytknout je jejich, ne příliš hezký, vzhled. Tyto ploty jsou však levné a rychle postavené, proto jsou vhodné příkladně k oplocení stavenišť, anebo se používají jako ploty provizorní.
•  se obvykle sestavují z neprůhledných proutěných panelů. Ty se pletou z proutků vrby bílé a z lískových prutů. Lískové panely jsou masívnější s rustikálním vzhledem. Oporou pro proutěné ploty bývá obyčejné pletivo, nebo můžete panel upevnit na podezdívku mezi zděné sloupky. Na zahradní zástěny se používá rákos a bambus, ale také některé umělé materiály, které ty přírodní pouze imitují – například umělý ratan.
• živé ploty se zřizují převážně v zahradních koloniích, ale i jinde – opět záleží na vkusu a možnostech majitele zahrady či stavebního pozemku.  Nejhustší ploty lze vypěstovat z buku, habru, dřišťálu a cesmíny. Chcete-li mít živé ploty stálezelené, použijte túje, smrky, cypřiše, anebo zimostráz, ptačí zob, brslen, bobkovišeň. Chcete-li mít živý plot s kvetoucími keři, sázejte zlatici, kdoulovec, šeřík, tavolník, trojpuk, anebo hortenzie a doplňte je stálezelenými rostlinami. U živých plotů nesmíte zapomínat na stříhání, ale pozor – je potřeba se naučit, kdy se které keře mohou zastříhávat. Obecně platí, že keře, kvetoucí na jaře, stříháme hned po odkvětu, a ty, jež kvetou v létě, můžete zastřihnout v zimě nebo brzy zjara. Živý plot můžete vysadit i jako doplňkový ke kterémukoliv jinému plotu, aby vám zajistil určitou clonu proti hluku a prachu třeba z rušné ulice. Za živý plot lze do určité míry považovat i plot z pletiva, neprodyšně porostlý popínavými rostlinami.

O dalších druzích oplocení si povíme podrobněji v předchozím článku.

Když přijde čas, abyste svůj pozemek ohraničili, měli byste svůj záměr především dobře promyslet. Plot vytyčuje hranice vašeho pozemku, může poskytovat určité soukromí a plní funkci ochrannou i estetickou. A protože výstavba plotu není vůbec levná záležitost, je důkladné naplánování zcela na místě. Oplocení by mělo být bezpečné, moderní, stylové a s dlouhou životností.

Styl oplocení

Dobře zvolený plot ladí s architekturou a stylem vašeho domu, případně se všemi domovními a zahradními doplňky, jako jsou třeba vstupní branka či vjezdová brána, altán nebo jiné drobné stavby v zahradě, garáž, zábradlí u vstupního schodiště, a podobně. Většinou se styl venkovského oplocení pozemku liší od oplocení městského, a to proto, že majitelé pozemků se snaží přizpůsobit stylu okolní zástavby. Někteří vybírají plot podle toho, zda chtějí mít naprosté soukromí (betonové zdi místo plotu), jiní zase chtějí splynout s přírodou a volí živé ploty. Je to jednak na vůli jedinců, ale také na stanovisku příslušných stavebních úřadů.

Před stavbou plotu

Než se do samotné stavby oplocení pustíte, je potřeba dojít na stavební úřad, neboť plot podléhá ohlašovací povinnosti. Jeho výstavba patří mezi takzvané drobné stavby a jako taková má svá pravidla a je nutné dodržet i příslušné bezpečnostní normy. Oplocení nemá sice stanovenu maximální výšku, ale nesmí nadměrně zastiňovat sousedův dům a pozemek; jindy je potřeba dodržet určitý druh materiálu, aby se oplocení příliš nelišilo a nenarušovalo ráz stávající okolní zástavby – například u řadových domků.

Při výběru materiálu na stavbu oplocení vám poskytuje současný trh řadu možností, z nichž můžete volit, a to například:

• stavba plotu z pletiva patří k těm nejlevnějším, nejjednodušším a nejrychlejším. Základem pletiva je pozinkovaný drát, který bývá potažen plastovou vrstvou, takže do budoucna již nebude potřebovat žádnou vaši péči. Pletivo je navinuto na rolích, anebo se prodávají jednotlivá pletivová pole v pevném rámu. V nabídkách dodavatelů je pletivo většinou v tmavě zelených odstínech, eventuálně v hnědé barvě – to proto, aby splynulo se zahradou.  Nosným prvkem jsou dobře zabetonované a ukotvené ocelové sloupky, na něž se pletivo napne. Jedinou údržbou je občasný nátěr sloupků. Někteří majitelé oplocení z pletiva používají k zastínění různé rohože nebo stínící sítě. Jestliže máte pletivo bez plastu – tedy jen nepotažený pozinkovaný drát – nechte ho dva roky oxidovat (stříbřitý zinek zešedne) a poté plot natřete vhodnou barvou.
• toto oplocení se používá spíš na venkovských pozemcích a zahradách, ale i ve městě je možné se s ním setkat. Ke stavbě dřevěného plotu mohou sloužit jednoduché plaňky, které natřete, anebo namoříte, dále to mohou být prkna – třeba ozdobně vytvarovaná, vhodné je i použití kulatiny. Když použijete latě či fošny, můžete je ke sloupkům upevnit vodorovně i svisle. Dřevo z jehličnanů je většinou levnější, než z listnatých dřevin. Až budete prkna či laťky kupovat, zvolte takové, které prošly již u výrobce impregnací – ten používá impregnaci tlakovou a ta tímto způsobem pronikne hluboko do struktury dřeva, což přispěje k prodloužení jeho životnosti. Dřevěný plot působí příjemným přírodním dojmem, ale je tu nutnost pravidelné péče – většinou jde o nové ochranné nátěry. Díky moderním nátěrovým hmotám je však stačí provádět přibližně jednou za pět let. Dřevěný plot můžete vystavět se zděnou či jinou podezdívkou, anebo bez ní. A aby styl dřevěného oplocení korespondoval se stylem vašeho domu či zahrady, můžete ze stejného materiálu vytvořit branku i vrata, zahradní domek, pergolu či treláž (mřížová či překřížená pevná konstrukce pro oporu větších popínavých rostlin – wistárie, vinná réva, apod).
• Jde o kompozit, skládající se z polypropylenu a dřevěných vláken.
• vypadají poněkud stroze a působí chladným dojmem. Přesto, a také i přes vyšší náklady, je tento druh oplocení v posledních letech dost oblíben. Majitelé často doplňují gabiony popínavými rostlinami pro dosažení více přírodního vzhledu. Při pořízení gabionového oplocení můžete vybírat z různých velikostí drátěných ok pletiva i druhy kamene k vyplnění plotového pole a rovněž jeho výšku i tloušťku.

O dalších druzích oplocení si povíme podrobněji v následujícím článku.

Boj s plevelem na zahradě je nekonečný, časově náročný a někdy v něm dostatečně nepomůže ani nasazení „chemie“. Jednou ze zahradě nepřátelských rostlin je svlačec, i když má krásné květy.

„Letos nám kvetl na zahradě místo růží svlačec, který rostliny během naší dovolené obtočil tak hustě, že z nich vytvořil téměř živý plot. Šlahouny byly dlouhé a kořeny hodně hluboko,“ popisuje pohled na „kvetoucí“ zahradu, který ji moc nepotěšil, Jana Záhorská.

Svlačec je barometrem kvality půdy

U nás se vyskytuje hlavně svlačec rolní, který má krásné bílé nebo růžové květy, ale je to nepříjemný houževnatý plevel. Je to neuvěřitelné, ale je známo až na dvě stě padesát druhů svlačců a některé se pěstují obdobně jako břečťan, takže se vysazují u stěn či altánů, které bohatě obrůstají a zdobí je svými květy po celé léto i na začátku podzimu.

Pokud se svlačec rozmnoží, je to nepříjemné, ale na druhé straně tak dostáváme signál, že je v půdě dostatek vápníku. Kvalita půdy se dá zjistit i podle výskytu dalších plevelů, třeba zda je jílovitá nebo písčitá, nebo co jí chybí.

Svlačec nás může potrápit jednu sezonu, nebo se o to snažit vytrvale. Velmi obtížně se hubí, protože má hluboké kořeny a velmi rychle se rozrůstá.

Zkušenosti s likvidací svlačce

Svlačec se dá likvidovat soustavným vytrháváním nebo chemickým přípravky, ale vytrvale odolává všem snahám. Proto je třeba svlačec opakovaně vytrhávat i opakovat postřik. „Já jsem to zkoušela selektivními herbicidy, které neničí trávu, ale plevel s širokými listy. I když jsem postřik opakovala dvakrát, nicméně se svlačec opět objevil, než jsme se vrátili z dovolené. Dokonce prorostl i skalkou a dusil trvalky.  Pracně jsem opakovaně postříkávala jednu rostlinu vedle druhé a připadala jsem si jako Sysifos.

Protože má svlačec na zahradě i soused, požádala jsem ho o jeho likvidaci, moc o zahradu nepečuje, tak snad nebudu muset řešit  „svlačec“ na městském úřadě,“ uvažuje Jana Záhorská.

Pokud svlačec likvidujete vytrháváním, lze spojit příjemné s užitečným a přidat jej do salátu. Hodí se k tomu nejlépe na jaře.

Ovšem nejlepší je se plevele zbavit.  Ostatním rostlinám škodí hlavně tím, že jim odebírá živiny, takže strádají a nedaří se jim.

Rozhodně je důležité nenechat svlačec na záhoně vysemenit, což rovněž přispěje k jeho likvidaci.

Svlačec je obtížný plevel

Svlačec je vytrvalá popínavá rostlina rozšířená po celém světě. Nejrozšířenější je v mírném pásmu. Dorůstá do délky kolem dvou metrů. Svlačec má dlouhý masitý plazivý oddenek a lodyhu, která se rozvětvuje v horní části a ovíjí se proti směru hodinových ručiček po všem, co je v jeho blízkosti. Listy jsou na vnější straně tmavě zelené, světlejší barvu mají na rubu.  Květy tvoří kalich a nejčastěji jsou bílé až narůžovělé. Každý vyrůstá  samostatně  na stopce. Otvírají se ráno, ale pouze na slunci a ten samý den odkvetou. V plodu, tobolce, jsou tmavě hnědá semena velká dva až tři milimetry.

Nejčastěji roste svlačec ve vlhkých křovinách, lemuje polní cesty, ploty a bohužel se mu daří i na zahradách. Protože má dlouhé kořeny, nevadí mu ani přílišné sucho, v hloubce k vodě dosáhne. Protože svlačec obsahuje pryskyřici, lze jej použít také jako laxativum.

Okrasná jezírka, jako oázy klidu ve vaší zahradě, potřebují patřičnou péči a právě před zimou je třeba jim věnovat větší pozornost. Mohlo by se totiž stát, že pokud jej nepřipravíte na zimu, můžete na jaře začít dělat úplně nové.

Co s rostlinami a živočichy

Je zřejmé, že někteří živočichové a rostliny snesou nízké teploty, ale samozřejmě je dobré jim přece jen věnovat na zimu trochu pozornosti. Každé jezírko bychom tedy měli před zimou zbavit kalu. Na dně se také vyskytuje velké množství organických zbytků. Můžete vypustit třetinu vody, vyčistit dno a jezírko opět dolít. Hloubka by měla být před zimou 1,5 metru, ale pokud máte jezírko menší, samozřejmě s tím nic nenaděláte, ale mějte na paměti, že ryby se budou ve studených měsících stěhovat do nejhlubšího místa v jezírku. Rostliny, které jsou teplomilnější byste měli na zimu schovat do vnitřních prostor s vyšší teplotou (třeba do akvária, nebo kádí). Stejně byste se měli zachovat v případě choulostivějších ryb a dalších živočichů.

Pokud jste vyjmuli z jezírka vše živé, je na čase postarat se o techniku. Na zimu by nemělo ve vodě zůstat nic co není vyloženě pro nízké teploty určeno. Z vody tak nejspíš půjdou čerpadla, světla a další elektronika.

Nechte jezírko žít i v zimě

Naopak rostliny, které vystupují až nad hladinu a přes zimu odumírají, v jezírku ponechte. Budou vodu prokysličovat ve chvíli, kdy hladina zamrzne. Zároveň budou představovat zdroj tepla. Prokysličování a zateplení mohou zajistit také pet lahve nebo desky polystyrenu. Využít lze také rákos. Do vody se dají nasadit bakterie, které budou přes zimu vodu pročišťovat.

Pokud budete dodržovat základní pravidla pro zazimování jezírka, odmění se vám na jaře rychlou regenerací a poskytne kýžený pocit klidu. Nezapomínejte, že jezírko je živé stejně jako ostatní součásti vaší zahrady a zaslouží si péči a pozornost.

Letní měsíce se pomalu blíží a je čas začít přemýšlet, jak příjemně posedět s rodinou či přáteli na zahradě. A to i v případě, že slunce pálí anebo naopak se vyskytla dešťová přeháňka. Ideálním řešením, které navíc dokonale zkrášlí vaši zahradu, jsou zahradní pergoly a krytá posezení. Jejich ceny jsou navíc natolik příznivé, že si je může dovolit opravdu každý.

Zahradní pergoly a krytá posezení můžete koupit v mnoha různých variantách a provedeních, záleží na Vašem vkusu. Samozřejmě není problém vyrobit pergolu na míru, přesně podle Vašich požadavků. Můžete si vybrat ze široké škály různých typů zastřešení, pergolu můžeme opatřit kvalitním nátěrem lazurou. A pokud si objednáte i montáž, dostanete 5-ti letou záruku!

Pokud se bavíme o pergolách, patrně si jako první vybavíte samostatně stojící dřevostavby, které mají stěny tvořeny velkými dřevěnými mřížemi, jimiž prorůstá popínavá okrasná zeleň. V takové pergole si skutečně užijete to pravé souznění s přírodou a zpravidla dostanete vzdušné a příjemné posezení.

Ve většině případů se však pergola staví ke zdi domu jako přístřešek. Zajímavou variantou je pergola Mare, která je vybavena posuvným baldachýnem. Sami tak určíte, kdy chcete stínit a kdy ne.

Dalším oblíbeným typem krytého posezení jsou altány s pevnou střechou. Jedná se o velmi vkusnou alternativu k samostatně stojícím pergolám. Stejně jako ony, i altány poskytují trvalé zastínění a fungují jako perfektní ochrana před nepříznivými povětrnostními podmínkami. Jejich konstrukce je velmi bytelná a při správné údržbě vydrží spoustu let v bezvadném stavu. Altány se staví nejvíce v okrasných zahradách, které perfektně doplňují. Střechu obvykle tvoří palubkový záklop a lepenka. Pokrýt lze samozřejmě i šindelem, záleží na vkusu každého.

Posezení v altánu je velmi vyhledávané, protože jej lze využít za jakéhokoliv počasí a vždy bude vypadat a fungovat perfektně. A to, jak si altán vybavíte, či dozdobíte, je zcela na Vás. Nepromeškejte příležitost a pořiďte si posezení na léto již nyní. Proč to odkládat až na léto?

Chcete si užívat klidu pod přístřeškem, či si pořídit „zašívárnu“, kde vás nebude nikdo rušit? Rozčiluje vás harampádí na zahradě a zahradní technika postavená ledabyle u domu? Obojí a další patálie vyřešíte jednoduše pořízením zahradního domku. Nezabere příliš místa, dobře vypadá a je praktický.

Zahradní domky jsou v poslední době populárním doplňkem, který je nejen praktický, ale zároveň dobře vypadá a vkusně doplňuje celkový dojem prostoru v okolí domu. Na trhu je celá řada typů těchto staveb, jež se vyznačují jednoduchou konstrukcí, kterou zvládnou sestavit i naprostí laici. Stačí k tomu základní nářadí (kladivo, šroubovák) a spojovací prvky, které jsou součástí zahradního domku a jsou dodávány v „balení“. Pokud si přece jen nový majitel netroufne na stavbu zahradního domku, může si objednat i rychlou a spolehlivou montáž. Stačí zvolit místo, kde přesně bude stavba stát. Navíc tím získá 5-ti letou záruku.

Zahradní domky přitom nemusí být pouze jednoduché stavby, s jednou místností. Objednat si můžete zahradní domky s verandou, s bočním přístřeškem či bočním přístavkem a s dalšími specifickými prvky (jako jsou prosklené dvoukřídlé dveře) a podobně. Na výběr je také několik barevných provedení. Střechu tvoří pohledové palubky, jako střešní krytinu je vhodné zvolit asfaltový šindel. Domky se vyrábějí v mnoha různých velikostech a proporcích. Obecně platí, že zahradní domky, vyráběné ve velkém množství, jsou cenově výhodnější. Není však problém vyrobit i zahradní domek přesně na míru, podle požadavků zákazníka.

Větší zahradní domky mohou sloužit i pro příležitostnou rekreaci nebo jako zázemí v zahrádkářských koloniích. Pro doplnění zahrady, ať už z estetických, či praktických důvodů, je zahradní domek dobrou volbou. A nejenže jsou v současnosti cenově dostupné, výběr je tak obrovský, že si svůj vysněný zahradní domek může koupit skutečně každý. Dobré je však zvolit kvalitní zahradní domek od českého výrobce – domky jsou totiž navrženy tak, aby vyhověly povětrnostním podmínkám v ČR (sklon střechy, síla materiálu).